Letem technologickým světem

23. 02. 2013 | † 17. 04. 2013 | kód autora: OgC

Zatuchlá vůně starého papíru, kniha psaná husím brkem a její kožená obálka...s takovými vlastnostmi knih jsme se  pomalu rozloučit. Díváme se na ně skrz skleněnou vitrínu v muzeu. Stejně jako se za chvíli budeme dívat na staré gramofony a jejich desky, promítačky a jejich páskové cívky...všechno s čím na počátku 20. století vynálezci přišli, jednou opustí světlo světa a v roce 2050 děti nebudou vědět, co to byla VHS kazeta a video. 

Je zajímavé, podívat se o pár let zpátky a uvědomit si, jak se po 20. století svět, technika, způsob života a lidé změnili.

Gramofony, na kterých naši rodiče poslouchali desky a magnetofony s magnetofonovými pásky, jsme už zažili jen okrajově, byly v sedmdesátých letech 20. století vytlačeny magnetofony kazetovými a našimi oblíbenými kazeťáky (spisovně radiomagnetofony). Přesto máme magneťák i gramogon na půdě a nové gramofony se vrací do módy.

V mých třech letech, přesně 4. února 1994 byla v televizi spuštěna nová televizní stanice Nova. Od jejího vzniku uplynulo 19 let a ona se pořád jakž takž drží mezi hlavními stanicemi. Dnes však nemáme jen jednu nebo dvě, ale nespočet. I tak se většina lidí na televizi nedívá a její ohlas celkem opadá. Po roce 2000 se rozmohlo stahování filmů z internetu, později prohlášeno za ilegální. Ale to nás, od tohoto způsobu shlédnutí filmu, neodrazuje.

U kazeťáku jsme strávili hodiny, jelikož jsme na kazetu mohli nahrát svůj vlastní hlas (což nám dřív přišlo neskutečně zábavné, nechtěla bych najít staré kazety ), ale taky rádio. Celý den jsme poslouchali stanice Kiss nebo Rockmax (dříve AZ rádio, ázetko), abychom si mohli nahrát oblíbené písničky, které se dali slyšet jen v televizním hudebním pořadu Eso. Internet, přestože už byl, jsme doma neměli.

V roce 1979, tedy jedenáct let před mým narozením se začaly vyrávět walkmany. Totální posun v oblasti poslechu hudbu. Díky této kvádrové krabičce, jste si oblíbenou hudbu na kazetě a se sluchátky pustily kdekoliv. Pamatuju si na svů první. Byl tmavě modrý, dostala jsem ho k nějakým Vánocům a válela na něm tehdejší pecky od Lunetic a MC Barbary a Erika.

Po walkmanu přichází discman. Tak jsme vyměnily kazety a hrací přenosné krabičky za placaté kulaté věci pro přehrávání CD. Svůj první, stříbrný jsem si pořídila asi v roce 2004. Tehdy jsem přehrávala  album Fallen od Evanescence, Kabáty a namixované písně. Bum! Co se nestalo v roce 2006, objevila jsem MP3 přehrávač. Větší paměť znamenala větší výběr písní. Tak to šlo dál, až si lidé nekupovali ani mp3, ale skončili u přehrávání písní ve svém mobilu, pamětní kapacity několika GB.

Originální hudba (prvním albem vydaným na CD bylo Abba – The Visitors 17. února 1982) na CD se kupuje jen zřídka a filmy na DVD zastiňuje flashdisk, počítače notebooky, netbooky, tablety a různé nové vymoženosti, ve kterých už se nevyznám. Technika se vyvíjí dnem a nocí. Jako by nápady nebraly konce. Obraz se promítá prostorově v 3D, knihy se nečtou z papíru, ale ze čteček. Jednou se všechno ocitne v neviditelném a neuchopitelném podání a možná vše, co teď máme, se postupně zdokonalí a původní originál zanikne. Zůstane v muzeu a pozdější lidstvo bude platit peníze, jen aby vidělo, jak jsme se my a technologie po dvacátém století změnili.

Jak se dnešní děti diví životu před dvaceti lety, bez počítačů, chou-chou panek a autíček na ovládání, možná se budou budoucí děti divit dnešním vymakaným hračkám a považovat je za brak. Jen doufejme, že se nesplní Čapkova teorie z dramatu R.U.R a Japonci nevymyslí dokonalé roboty, kteří by ovládli svět. 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.